To co Vám říká se Vás netýká

Možná taky někdy moc přemýšlíte (myslím extrémně moc, až z toho bolí mozek) 🙂
– proč tohle někdo udělal tak jak to udělal a jak se Vás to týká
– jak tohohle někdo dosáhl a jak Vy můžete taky
– co jste mohli udělat líp/jinak
– co můžete dělat líp

Já přemýšlím nonstop!
Tento týden se mi stala zajímavá věc.. Sedím v Bageterii, čekám na přítele až se vrátí ze zkoušky a snažím se uklidnit a přestat přemýšlet – viz výše.. Piju nealko cider a ujídám pečené brambory. Ani jsem neměla hlad ani žízeň, jen jsem chtěla dělat něco normálního a zaměřit svou pozornost na něco tak bezvýznamného jako je jídlo a pití. Needless to say – it didnt work.

Stres který jsem si sama způsobila – přemýšlením o všech možných i nemožných scénářích, kterými se může vyvinout ranní schůzka se mě pořád držel – moje tělo bylo ve stresu ještě dvě hodiny po schůzce! Bušilo mi srdce, točila se mi hlava, nemohla jsem přesvědčit svoje tělo, že už je po stresu, že už můžu být v klidu. Vzala jsem si minimální dávku Neurolu. Problém s tím práškem je, že mě tak zklidní, že je ideální vzít si ho poblíž postele.. (Tento prášek mi byl předepsán právě na tyto reakce a nedoporučuji brát bez kontaktu s lékařem! A určitě ne dlouhodobě. Já ho beru pouze pár měsíců v frekvenci jeden prášek za dva týdny!)

Jenže já jsem byla v Bageterii na druhém konci města.. Cítila jsem jak mě začíná Neurol zklidňovat, uvolnily se mi napnuté svaly, srdce mi přestalo bušit jako zvon a jelikož jsem seděla a nehýbala se, začalo se mi chtít spát. Bojovala jsem sama se sebou, abych zůstala vzhůru, mé sebeovládání ve stylu „na veřejnosti se chovám civilizovaně“ šlo do háje s nastupujícím uvolněním a zcela otevřeně přiznávám, že jsem musela vypadat jako po celonočním tahu. Opírala jsem se o ruku jako v hospodě – navenek – uvnitř jsem sváděla těžký boj s Neurolem. Čím víc jsem se uklidňovala, tím víc jsem se bála že usnu!

Během tohoto vnitřního boje, na mě začal mluvit postarší pán. Nejdříve jsem ho nevnímala, ale když na mě začal křičet na celou kavárnu, prorazilo to i moje Neurolové zklidnění. Řval na mě dobrých pět minut jaká jsem socka, feťák a kráva… a že se mám jít válet ven nebo na Hlavák… A to jsem svým chováním nikoho neohrožovala ani nepohoršovala – nic. Mé chování bylo stále v mezích norem, které vidíte v každé druhé kavárně.
Po chvíli jsem se zapojila do nesmyslné výměny a asi půl minuty jsme na sebe ječeli. Naštěstí s poslední dávkou ostrých poznámek na mou adresu odešel.

Zajímavé na tom bylo to, že mě to úplně probralo z útlumu, který na mě Neurol má, když sedím nebo ležím a zároveň mě uvolnil – snížil napětí ve svalech, snížil překotné bušení srdce atd…
Poprvé v životě jsem si uvědomila, že to co lidé říkají doopravdy nemá nic společného s Vámi. (Jistěže jsem to slyšela, ale poprvé jsem to zažila „face to face“.)

Ten člověk měl asi hodně špatný den, nebo v sobě nosil dlouho nakupenou frustraci a já jsme zrovna byla na místě kde všechno co cítil na mě mohl vylít. (Pochybuji, že takhle řve na každého feťáka v Praze! To by takovej starej dědek prostě nedal.)

Dokonce mi po jeho výstupu bylo opět dobře! Bylo mi dokonce líp!!
Byla jsem v klidu, bez bolestí svalů z napětí a úplně uvolněná. Dokonce mi to přišlo a pořád přijde vtipný! <3 Co z toho plyne?
Ponaučení pro dětičky: ser** na všechno co říkají nebo dělají ostatní a žijte svůj život! 😀
Někdy je to obzvlášť těžké když na Vás řve někdo z rodiny, ale věřte mi – ani to s Vámi pravděpodobně nemá moc společného.
Všichni reagujeme na spouštěče (pro tohohle dědka to asi byla lenost nebo drogy nebo něco podobného..) uloženou a zautomatizovanou reakcí (jeho reakce byla špatně mířená agrese).
Pokud se Vám tohle děje tak často jako mě v rodině, kde na dobrých vztazích záleží nejvíc. Je načase zjistit u sebe a u dalších účastnících se – proč tak doopravdy reagují.

Pokud takovou sebereflexi nezvládnou sami, což někteří opravdu nezvládnou (potlačení a vytěsnění stresujících událostí z vědomí do nevědomí). Zkuste si s tím člověkem promluvit o Vašich pocitech z jejich nepřiměřené reakce. Dalším vhodným krokem bude terapie, ať už rodinná nebo individuální nebo skupinová. V terapii má člověk šanci si uvědomit a rozebrat tyto spoušťěče a naučit se reagovat na ně jinak než obvyklým způsobem.

Pokud se nacházíte na straně, kde jste obětí těchto navyklých reakcí někoho jiného, kdo odmítá sebereflexi. Nejlepší řešení bude distancovat se od takového člověka a nenechat si ubližovat problémy, které se Vás netýkají.

Článek o psychoterapii: zde
Nedlouho po sepsání tohoto článku mi byla diagnostikována Bipolární afektivní porucha, více o tom v sérii článků:
Antidepresiva
Hospitalizace v Bohnické psychiatrické nemocnici
Shrnutí hospitalizace a následná léčba

Zakladatelka a autorka více jak stovky článků na webu Zdraví posláním (Gastroradar). Masérka v síti Infinit Vysočany – hotel Step. Od ledna 2019 Infinit Holešovice – hotel Absolutum Boutique. Studentka VOŠ oboru wellness a balneo. Ambasadorka destigmatizace duševních onemocnění. Zkušenosti s vedením dětské a rodinné jógy, dramatické výchovy a boulderového lezení pro děti..

O autorovi Výpis článků Podpořte autora

Napsat komentář