V posledních týdnech po mé pěti týdenní hospitalizaci hodně hledám motivaci. Vyrovnat se s chronickou nemocí není ani rychlé ani jednoduché. Můj styl rekonvalescence a zvládání takové zprávy je v podstatě jednoduchý: čtení, čtení a zase čtení doplněné o dílčí cíle, které mi budou přinášet radost. Proto Vám chci ukázat knížky a další techniky, které mi pomáhaly a stále pomáhají. Inspirují mne, motivují mne a pomáhají mi vidět svět z jiného úhlu. Důrazně doporučuji konzultaci s Vaším lékařem, aby Vámi zvolená činnost byla vhodná pro Váš aktuální stav.
Inspirující knihy
– Hlavu vzhůru – Dr. Med. Claudia Croos- Muller
– Můj poslední výdech – Paul Kalanithi
– Tajemství uzdravení – Joachim Faulstich
– Chytřeji, rychleji, lépe – Charles Duhigg
– Nastavení mysli – Carol Dwecková
– Chvála pomalosti – Carl Honoré
– Hlavu vzhůru – Dr. Med. Claudia Croos- Muller
– Proč a jak psychosomatika funguje – Nemoc začíná v hlavě – Jarmila Klímová, Michaela Fialová
– Uzdravení bez léků a lékařů – David Servan-Shreiber (nepropaguji opomenutí léčby, jsem pro kombinaci přístupů)
– Obézní planeta – Dr. David Lewis, Dr. Margaret Leitchová
– Cukr – náš zabiják – Dr. Robert H. Lustig
– Odpočinkem k úspěchu – Dr. Matthew Edlund
– Jídlo pro Váš mozek – Neal D. Barnard
– Francouzky netloustnou, Francouzky netloustnou kuchařka – Mireille Guiliano
– Japonky nestárnou ani netloustnou – Naomi Moriyama, William Doyle
K výše popsaným knihám během hospitalizace ale i po ní, čtu knížky, články a studie o daném onemocnění. Kde se dozvím více o onemocnění, dozvím se, že různé věci, které jsem považovala v minulých letech za naprosto normální vlastně byly projevy nemoci.. Také se dozvím jak se může nebo naopak nemusí nemoc zhoršit. Což samozřejmě není zrovna povzbudivé, takže se tuto „těžkou“ četbu snažím proložit energetizující hudbou, vtipnými videa, seriály a snažím se fyzicky hýbat jak jen to jde, aby moje tělo začalo produkovat endorfiny pro lepší momentální pocit. Ale hlavně se snažím vyčíst jaké techniky jsou uznávané vedle klasické léčby jako pomocné a na ty se zaměřím a doplním s nimi hlavní medicínskou léčbu. Hlavně proto, abych se zbavila toho nepříjemného pocitu, že se mi děje něco, co nemůžu vůbec ovlivnit.
Sepsání mini cílů vedoucích k většímu cíli
Stanovím si menší cíle, ať jsou jakkoli malé, které během rekonvalescence (po propuštění z nemocnice) udělám př.: budu dělat něco co mě zajímá a dostane ven, mezi lidi, alespoň 1 – 2x týdně: nákup potravin, procházka po okolí, kurz kresby, keramiky.. / nordic walking nebo chůze / běh venku na ovále / ve fitku na běhacím páse.. další možnosti najdete na konci článku. Je důležité, aby Vám tento cíl dělal radost a dostal Vás lehce z Vaší komfortní zóny. Tento cíl je zaměřený na podporu léčby, kterou máte. Jde o to, abyste byli aktivní, sociální a dostalo Vás zase do nějakého režimu, který se během hospitalizace vytratil.
Dobré je, když dokážete v jednom cíli dát dohromady užitečnost a radost pro Vás. Ale když ne stanovte si dva cíle.
Vedle cíle „pro radost“ si můžete dát středně dlouhý kondiční cíl, kterým se budete snažit něčeho konkrétního dosáhnout. A bude se bude skládat z menších cílů, upravený dle Vaší diagnózy.
Mini cíle je třeba stanovit co nejkonkrétněji. Kdy je budete vykonávat, jak často v týdnu? Začněte od nižších opakování – 2-3x za týden. Pokud zvládnete víc, udělejte to jako bonus. Ale nepřetěžujte se hned na začátku. Cíle si určitě vyvěste na nějaké místo, kde na ně uvidíte.
Mini cíle se odehrávají několikrát za den / týden.Středně době cíle završují měsíc až tři složený z minicílů, které většímu cíli dávají konkrétní podobu. Dlouhodobý cíl může být období 6 měsíců nebo 1 roku.
Cíle můžete měřit časem – př.: 15min chůze/2x týdně nebo spálenými kaloriemi – za využití fitness náramků a jednou za několik týdnů měření na InBody/Tanita váze, která Vám ukáže poměr svalů, tuků, vody aj. v těle. Díky těmto informacím se přesně dozvíte jestli potřebujete navýšit/ubrat příjem z potravy nebo navýšit/ubrat výdej energie sportovní aktivitou – tak aby obě byly v rovnováze. Osobně upřednostňuji můj cíl pro radost měřit stylem: věnovala jsem se mu/nevěnovala jsem se mu – bez detailů. Druhý kondiční cíl můžete zkusit měřit podrobněji, abyste viděli pokrok a motivovalo Vás to.
V mém případě krátkodobý cíl pro radost byl:
rekvalifikační kurz, skládal se z docházky 2x týdně. Za 3 měsíce jsem chyběla 2x, povolené absence k rekvalifikaci byly 3.
Kondičním dlouhodobým cílem bylo:
chůze/běhání, abych se zbavila nabraných 16kg, kde jsem měřila kolik jsem /ušla/uběhla a za jak dlouho a jednou za tři měsíce jsem se měřila na InBody váze.
To vše vedle psychoterapie a kontrol u dalších lékařů.
Exekuce cílů
Chtěla jsem si udělat rekvalifikaci v oboru masáží a měla jsem před sebou několik měsíců rekonvalescence – nakonec jsem byla na neschopence 7 měsíců. Necítila jsem se na to vyjít z domu, svaly se ozývaly už při chůzi, moje fyzička poprvé v mém životě zaznamenala tak extrémní úpadek. Ale donutila jsem se. V nemocnici nám kladli na srdce, že je potřeba režim. Asi měsíc po propuštění (který jsem strávila jen doma nebo na psychoterapii) jsem se zapsala na tří měsíční rekvalifikační kurz Sportovního maséra a chodila jsem tam 2x týdně po pěti hodinách. Byla to téměř jediná věc, kterou jsem za celý týden zvládla, ale i tak jsem na sebe byla pyšná. Netlačila jsem na sebe, abych zvládla závěrečné rekvalifikační zkoušky, prostě jsem to nechala plynout. Zkoušky jsem nakonec zvládla.
Asi po měsíční docházce na masérský kurz a stále ještě na neschopence jsem začala s přítelem 1-3x týdně chodit/běhat na ovále, abych za necelé dva měsíce tréninku šla/běžela Spartan Charity race – poprvé v životě bez tlaku na pořádný přípravný trénink a na výsledky. Začala jsem s 1km běhu, kdy mi mohly uhořet plíce a během tří měsíců jsem se dostala až na 8km. Závod byl asi 5 měsíců po hospitalizaci. Prostě jsem chtěla udělat něco pro sebe a mít po dlouhé době sama ze sebe dobrý pocit.
Dobrým nápadech k udržení duševního zdraví může být tzv. gratitude diary. Každý den si sepište, alespoň jednu pozitivní věc. Vedle svých mini cílů si sepište, co Vám šlo a co Vám udělalo radost. V případě, že se něco nepovedlo soustřeďte se na řešení než na negativní pocity.
Boj s negativními pocity a zdrcením
Během hospitalizace jste obklopeni nemocničním prostředím a je velice jednoduché se utápět v negativních pocitech. Naopak je těžké s tím něco udělat, ale jde to.
Když jsem byla hospitalizovaná pět týdnů v nemocnici poslouchala jsem každý večer před spaním hodně podcastů a energetizující hudbu, která mě vytrhla z přítomnosti. Hipoterapie, kresba/omalovánky pro dospělé, košíkaření a hudba jako soundtracky z filmu Suicide squad mě psychicky na chvíli vytrhly z těžkého prostředí a dodaly mi sílu čelit hospitalizaci dál. Podcasty i knihy mě motivovaly k plánování do budoucna – také jsem hodně psala a plánovala do notesu..
Jaké další techniky – v závislosti na Vaší současné kondici – můžete v rámci rekonvalescence vyzkoušet:
– pravidelnou chůzi občas doplňte lehkým závažím na zápěstí / kotníky – čas použití i hmotnost závaží postupně zvyšujte
– Nordic walking
– Zdravotní tělesná výchova / Léčebná tělesná výchova / existují i modifikace ve vodě
– Zdravotní masáž / lázeňské procedury
– stacionární kolo / běhací pás – začněte od rychlé chůze, abyste stále mohli bez problému mluvit
– wellness / fitness inspirace: magazín Kondice, ToneitUp, Yoga with Adriene, Dylan Werner Yoga, Shape magazine a další najdete na našem Youtube kanálu: Zdraví posláním
– Kneippův chodníček
– Restorativní jóga / Hatha jóga
– Všímavost / Progresivní relaxace / Arteterapie, omalovánky pro dospělé / Muzikoterapie
– košíkaření / keramika
– křížovky, hlavolamy
– knihy, podcasty, videa
– online nebo osobní výuka toho co Vás zajímá aj.
Držím Vám palce!
Dále by Vás mohlo zajímat:
Hospitalizace
Krize, stres a bolest? Tohle je četba pro Vás
Rehabilitace a regenerace u Vás doma – stres, únava a bolest
Spartan Charity race jako rehabilitace?
Kontakty, pokud to už sami nezvládáte – psycholog/psychoterapeut/psychiatr
nebo další články v naší kategorii Žít zdravě
Napsat komentář