Recenze: výstava Psychiatrie – pomoc nebo hrozba?

Výstava mě velice zklamala. Je neobjektivní.
Zaměřuje se na vypíchnutá negativa a hrůzostrašnou historii.
Každý obor, obzvlášť obor lékařství má negativní, ale i pozitivní historii. To ještě neznamená, ze obor v současnosti nepomáhá a není užitečný velkému množství nemocných. Výstava Psychiatrie – pomoc nebo hrozba? se zaměřuje na hrozbu a opomíjí pomoc.

Samotné metody a postupy léčby v minulých stoletích, ukázaných na výstavě byly děsivé, některé z nich jsem neznala a byla jsem šoku.. Bezpochyby byly nehumánní a příšerné, ale v době vzniku byly, alespoň po omezenou dobu uznávané jako léčba duševně nemocných – často neúspěšná léčba. Např.: lobotomie, lidé na ni chodili dobrovolně, další postupy: topení, polévání ledovou vodou, pouštění žilou, vyřezávání „zasažených“ orgánů z těl nemocných.. Vůbec jsem netušila, že I.P.Pavlov dělal mimo psů i experimenty na lidech. Mimo to se výstava dotkla příšerného zacházení s duševně nemocnými, jako bylo znásilňování v nově vyrostlých léčebnách, nesprávná diagnostika a výše popsaná „léčba“.. která měla vysokou úmrtnost a invaliditu.

Výstava – mimo jiné zneužité historické události a praktiky – obviňuje z genocidy za Hitlera psychiatrii. To, že někdo použije cizí myšlenky (v tomto případě ideu eugeniky) k hrozivým akcím přece z nositele původní myšlenky nedělá spolupachatele..
Informace uvádí bez kontextu – např.: střílení psychiatrických pacientů ve školách po vysazení léčby. Uvádí jako hrozbu psychiatrie. Tyto léky se vždy musí vysadit po konzultaci s lékařem a postupně snižovat dávka. Pokud to dítě nekonzultuje – tak je to problém dítěte a tedy hlavně ignoranství rodiny. Pokud to doktor nehlídá, tak to je problém konkrétního doktora. Ale říkat, že za tyto situace může celá psychiatrie – bez uvedení potřebného kontextu…?! Stejné jako kdybychom řekli, že vynálezce cukru před tisíci lety může za dnešní epidemii obezity.
Dále se snaží obvinit psychiatrii z úmrtí „slavných“ jako byla Marilyn Monroe nebo Kurt Cobain.. To, že svůj život ukončili předávkováním nebo kombinací léků s alkoholem a drogami zase není chyba celé psychiatrie, ale spíše mohlo jít o nevhodného dávkování a nedbání pokynů lékaře nebo příbalového letáku. Což je zase chybou daného dospělého člověka.

Další z mnoha nafouknutých argumentů proti celému oboru byla otázka: Jak můžeme léčit něco, co nemůžeme testovat, něčím u čeho nejsou jasné účinky a působení na člověka?
Pokud se stejné příznaky objevují u milionu lidí, nevidím nic hrozného na základě tohoto pozorování usoudit, že jde o nemoc. Obzvlášť, když může jít o příznaky ničící samotného člověka, jeho vztahy a uplatnění. V případě, že se vyloučí jiná příčina somatickým vyšetřením. Možné příznaky.: halucinace, bludy, sebevražedné myšlenky, návaly energie, úbytky energie, agresivita, vyčerpání, nemožnost fungovat… Až na výjimky je to významné po dvou týdnech bez zlepšení. Na základě pozorování těchto symptomů a následné úpravě dávkování. Po stabilizaci následuje postupné snižování dávek léků, až se dojde na nulu. V kombinaci s psychoterapií nebo psychologií. V případě znovuobjevení nemoci může léčba znovu začít. – Tento postup jsem konzultovala s organizátoři výstavy a souhlasili, že to tak je správně. Divili se, že jsem narazila na dobrého doktora.

Pokud se některé „léčebné“ postupy ukázané na výstavě stále někde ve světě používají, tak je to samozřejmě hrozné a mělo by se proti tomu zakročit. Výstava nás nezásobila objektivními informacemi o úspěších současné léčby. Lobotomie a elektrovulzní terapie zůstávají prozatím velice kontroverzními tématy. Ale jestli si návštěvník po návštěvě této výstavy myslí, že to co se prezentuje je objektivní současná situace.. tak vězte, že tomu tak všude zdaleka není. Současná psychiatrie sice určitě má prostor na vylepšení, ale není to tak tragické jak situaci portrétuje tato výstava. Pokud se některé nehumánní postupy z výstavy stále dějí ve světě, můžeme za to opravdu vinit celý obor nebo jen vybrané jedince? Zdá se, že tato výstava má v odpovědi jasno. Já naprosto nesouhlasím. Chybí objektivita.

Na výstavě Psychiatrie – pomoc nebo hrozba? naprosto chybí druhá strana mince – tedy část pomoc a objektivní vývoj a hlavně současný stav léčby psychiatrických onemocnění. Co bych mi naprosto chybí:
– Od starověku do současnosti – ve starověku lidé z počátku nevědomky používali lázně s lithiovými prameny, stejné lithium, které se v dnešní době používá jako lék ve formě prášku.
– Informace na výstavě jsou už pár let staré. Tedy i názory zpovídaných odborníků.
– Chybí náhled do nových způsobů léčby a její účinnosti. V dnešní době jsou psychiatrické nemocnice moderně vybavené – příkladem budiž NUDZ. A chování k pacientům v nich je, až na výjimky (které jsou všude) stejné jako v jiných nemocnicích. Pokud takový pocit nemáte, změňte nemocnici nebo doktora.
– Psychiatrie v dnešní době spolupracuje s psychologií.
– Chybí počet lidí, kterým pomohla současná léčba a jejich příběhy. Protože počet lidí, kterým starodávné metody ublížili se na výstavě dozvíte.
– Chybí doporučení pro návštěvníky ohledně výběru lékaře a informace o dnešních možnostech. Podle mě by se daleko více mělo upozorňovat na kladnou stránku léčby, na informace o současném vývoji a o současných možnostech léčby. Proč strašit, už tak dost vystrašené nemocné nebo jejich rodiny, uvažující o návštěvě doktora? Jak říkám obě strany mince by na výstavě byly pro veřejnost prospěšnější.

Web výstavy: Psychiatrie – pomoc nebo hrozba?
Pořádá: Občanská komise za lidská práva z.s., nezisková organizace, vyšetřující a dokumentující psychiatrická zneužívání.

Bohužel ne každý ještě v našem 21. století chápe, že psychická/duševní nemoc je to stejné jako fyzická nemoc. Je to nemoc mozku (našeho nejdůležitějšího orgánu v těle) bez toho bychom nežili, jako můžeme žít bez nohy. Měli bychom se naučit rozpoznat, že se něco děje. Ať už u sebe nebo u jiných lidí. Zapsat si do paměti, kde a jak se tyto duševní nemoci léčí, pokud přijdou a předcházet jim správným životním stylem. A hlavně si uvědomit, že to není 13. komnata, je větší odvaha se léčit, než se schovávat a popírat sami sebe ze strachu z dočasných vedlejších účinků léčby nebo ze strachu z reakce okolí. Nic nestojí za to utrpení při krajních výkyvech nemoci.

Kam jít pokud máte podobné problémy nebo někoho znáte kdo je má: Např.: náhlé podivné chování, které nezapadá do charakteru osobnosti a ohrožuje tohoto člověka a jeho společenské postavení nebo Vás (halucinace/bludy – neexistující hlasové a obrazové vjemy – mumlání, nelogická a obsahově nesourodá řeč, napadání dalších lidí s nelogickými výkřiky, přesvědčení o novém řádu věcí – blížící se katastrofa, sebepoškozování..) Nebo zažíváte něco výše popsaného, něco co není pro Vás normální a somatické testy nic nenacházejí. Buď zavolejte 155 nebo si nechte poradit na speciálně na tyto problémy zaměřených místech:
Krize a jak ji řešit
Cvičením proti depresi?
NUDZ a studie AKTIBIPO 400

Podle seznamu „celebrit“ hlásících se k Bipolární poruše můžeme nalézt útěchu v tom, že se jim to (až na výjimky) daří zvládnout. Zcela jistě díky spolupráci s psychiatry, psychology a péčí o sebe sama. Některá jména: Mariah Carey, Carrie Fisher, Mel Gibson, Demi Lovato, Russel Brand, Jimi Hendrix… Více zde.

Zakladatelka a autorka více jak stovky článků na webu Zdraví posláním (Gastroradar). Masérka v síti Infinit Vysočany – hotel Step. Od ledna 2019 Infinit Holešovice – hotel Absolutum Boutique. Studentka VOŠ oboru wellness a balneo. Ambasadorka destigmatizace duševních onemocnění. Zkušenosti s vedením dětské a rodinné jógy, dramatické výchovy a boulderového lezení pro děti..

O autorovi Výpis článků Podpořte autora

Napsat komentář