O šikaně a sexuálním zneužívání ve školách s JUDr. Tomášem Sokolem

V návaznosti na můj rozhovor s klinickým psychologem a psychoterapeutem Prof. PhDr. Petrem Weissem, Ph.D., DSc. o sexuálním zneužívání na školách, jsem v tomto článku dala dohromady devět otázek (o kterých si myslím, že je důležité vědět více) a položila jsem je JUDr. Tomášovi Sokolovi z pražské advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák. Kterému tímto ještě jednou děkuji za účast, protože díky němu se nyní na téma šikany a sexuálního zneužívání ve školách můžeme podívat z pohledu práva.

Z hodin fyziky na základní škole mám (stejně jako další dívky) zkušenost s osaháváním od učitele.
Bylo to nechutné a vše jsem nahlásila své třídní učitelce. Moje základní škola řešila celou situaci ututláním, které nevedlo k ochraně studentů – konkrétně studentek. Jeho chování začalo, když nastoupil a pokračovalo i když jsem základní školu dávno opustila. Před pár týdny jsem se dozvěděla, že další dvě dívky sebraly odvahu a jeho chování nahlásily a opět bez jakékoli adekvátní akce vůči učiteli. Někdy si říkám, že kdybych tehdy zavolala policii sama možná by se něco doopravdy změnilo.

I díky tomu jsem se rozhodla o tomto nepříjemném tématu více mluvit a snad tímto způsobem pomoci jiným obětem procházející podobnou situací. Pokud se Vám něco podobného děje: mluvte o tom s lidmi, kteří Vám jsou oporou, ale hlavně s autoritami, abyste dopomohli k přerušení tohoto cyklu! A nebojte se obrátit na odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra, obě odbornosti Vám nebo Vašemu blízkému mohou pomoci tuto zkušenost vhodným způsobem zvládat.

 

1.) Jak byste definoval šikanu, zneužívání a sexuální zneužívání zaměřenou proti dítěti?

Pojem šikana je poměrně široký a zastřešuje mnohá, negativně se projevující jednání spočívající ve fyzickém či psychickém omezování či týrání aktuálně slabšího jedince. Tyto nežádoucí projevy se vyskytují napříč celou společností v různých prostředích. Můžeme se setkat jak s mnoha různými variantami takového nežádoucího chování, tak s velkým množstvím metod, kterými je šikana prováděna. To vždy záleží na tom, kde a mezi jakými jedinci se šikana vyskytuje. Šikanu tedy mohu shrnout jako nežádoucí chování, jehož cílem je druhému jedinci (či skupině) nějakým způsobem ublížit, ohrozit jeho psychickou či fyzickou integritu, ponížit ho, či zastrašit.

Obecný pojem zneužívání bych možná spíše nahradil více výstižným pojmem vykořisťování ve smyslu bezohledného, nespravedlivého využívání dítěte. Sexuálním zneužíváním se pak rozumí například dle zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992 „nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoli pohlavní dotýkání, styk nebo vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče anebo kýmkoli, kdo dítě zneužívá. Takovou osobou může být rodič, příbuzný, přítel, odborný či dobrovolný pracovník či cizí osoba.
Sexuální zneužívání se dělí na bezdotykové a dotykové. Bezdotykové zneužívání zahrnuje např. setkání s exhibicionisty a účast na sexuálních aktivitách, kde nedochází k žádnému tělesnému kontaktu, např. vystavování dítěte pornografickým videozáznamům. Kontaktní zneužívání je takové, kde dochází k pohlavnímu kontaktu, včetně laskání prsou a pohlavních orgánů, pohlavnímu styku, pohlavnímu styku orálnímu nebo análnímu.“ Je nepochybné, že sexuální zneužívání dítěte je citelným zásahem do osobnosti dítěte, který je pro něj vysoce traumatizující a bezpochyby ovlivní celý jeho život.

Takové nežádoucí chování vůči dítěti je přirozeně kriminalizováno. Na uvedenou oblast se vztahuje především hlava III zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Kriminalizované chování může naplnit například skutkovou podstatu trestného činu sexuálního nátlaku (§ 186), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b). Dále pak hlava IV trestního zákoníku, kde lze nalézt trestné činy týrání svěřené osoby (§ 198), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199), svádění k pohlavnímu styku (§ 202) aj.

 

2.) Jak je dle Vaší zkušenosti účinné uvěznění a / nebo psychiatrická léčba v prevenci opakování činu?

V tomto směru nemám k dispozici ze svých vlastních zkušeností dostatek empirických dat a relevantních informací, abych si troufl hodnotit úspěšnost preventivního působení psychiatrické léčby či omezení na osobní svobodě.

 

3.) Co má dítě udělat pokud se stane obětí šikany, nežádaného hlazení po tváři, nepříjemná fyzická blízkost, osahávání po těle a sexuálního kontaktu ze strany dospělého?

V tomto směru lze doporučit, aby dítě dalo najevo svůj nesouhlas a vyhledalo jiného dospělého, kterému toto nevhodné chování nahlásí. V prostředí školy se nabízí varianta výchovného poradce, jiného učitele, apod. Zcela určitě by tuto skutečnost mělo sdělit i svým rodičům. Pokud by z nějakých důvodů nebyla žádná z těchto variant možná, pak může dítě využít pomoc některých organizací, a to například Bílého kruhu bezpečí, vyhledat pracovníky OSPOD, v případě vyšší intenzity může dítě ohlásit svou zkušenost přímo u Policie ČR, taktéž kontaktovat Linku důvěry Dětského krizového centra, Linku bezpečí, apod. V přední řadě je třeba, aby dítě vědělo, že je to věc, kterou má někomu sdělit, nenechávat si toto trauma pro sebe.

 

4.) Co mají dělat rodiče a učitele dítěte?

Tato otázka je velmi široká, tedy odpovědí na ni nelze zcela obsáhnout všechny v úvahu připadající situace. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech dané věci. Tedy zda se bude jednat o šikanu mezi dětmi ve škole, zda bude aktérem nežádoucích kontaktů dospělý z kroužků dítěte, ze školy, z domácího prostředí.
Podle toho pak lze konstruovat odpověď ve smyslu konkrétního doporučení pro rodiče či učitele. Učitelé by věc jistě měli diskutovat s rodiči, případně věc řešit ve spolupráci s OSPOD. Dále je možné věc řešit ve spolupráci s dětským psychologem, se kterým škola spolupracuje.
V případě rodičů je bezpochyby vhodné věc vyhodnotit tak, zda je třeba toto dle závažnosti a intenzity oznámit na Policii ČR, případně vyhledat pomoc některé z organizací nabízejících pomoc obětem takového jednání (jmenovány výše). Určitě je ale třeba dítěti naslouchat, nezlehčovat jeho situaci a věc nenechat vyznít do ztracena.

 

5.) Co má dítě dělat, pokud rodiče ani škola nereaguje?

V tomto směru existuje celá řada možností, které může dítě dle preferencí a možností využít. Počínaje linkou 158, pracovníky OSPODu či v anonymnější formě využití některé z krizových linek, jakými jsou již zmiňované Linky důvěry, Dětského krizového centra, Linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí apod.

 

6.) Jaké tresty jsou ve výše popsaných případech dosažitelné a co je potřeba k prokázání trestného činu? (Svědectví dospělé osoby, nahrávka dítětem, slovo dítěte / dětí?)
Zahrnuje obvykle trest pro útočníka zákaz další výuky dětí a dospívajících, psychiatrickou léčbu a pobyt ve vězení?

Kriminalita páchaná na dětech je sama o sobě značně nežádoucí a sankcionovaná přísněji, než trestná činnost proti dospělé osobě. Aby bylo možné odpovědět na otázku dosažitelných trestů, je třeba mít na paměti, že každý trestný čin je individuální. Trestní zákoník nabízí taxativní výčet trestů, které lze využít s tím, že pro konkrétní trestný čin stanoví vůči pachateli trest v konečném důsledku až rozhodující soud s přihlédnutím k mantinelům, které mu trestní zákoník stanoví.
Vzhledem k tomu, že jednání ve smyslu probíraného tématu může naplňovat znaky skutkové podstaty vícero různých trestných čin a každý trestný čin má svá specifika, nelze tresty v těchto věcech paušalizovat. K prokázání trestného činu může posloužit vše, co důkazně pomůže k objasnění věci. Soud pak hodnotí v řízení získané důkazy (vše, co slouží k objasnění věci) jednotlivě i v jejich souhrnu.
Důkazem tak může být zejména výpověď svědků (dětí i dospělých), samotného poškozeného dítěte, kamerové záznamy, jiné stopy na těle dítěte, provedená vyšetření těla, znalecké posudky apod. Nelze v konečném důsledku jmenovat jeden či více konkrétních důkazů, které by „byly potřeba“ k prokázání trestného činu. Každá trestní věc je jedinečná a orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Co se trestů týče, v kontaktu s dětmi může být odsouzenému zamezeno (ať už formou omezujících opatření nebo výkonem trestu odnětí svobody). Ve vztahu ke statistice využívání psychiatrické léčby, omezení kontaktu s dětmi či ukládání trestu odnětí svobody doporučuji obrátit se s tímto dotazem na soudní soustavu, jelikož v tomto směru se necítím být tím, kdo disponuje s informacemi relevantními pro Váš dotaz.

 

7.) Jak dlouho obvykle v tomto případě trvá soudní řízení, kdo ho platí a co je potřeba k prokázání trestného činu?

Odpověď na tuto otázku si dovolím vzít od konce. Co je potřeba k prokázání trestného činu je různé. Jak již bylo uvedeno výše, v souladu se zásadou materiální pravdy postupují orgány činné v trestním řízení tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro jejich rozhodnutí. Pokud tedy v konečné instanci soud vyhodnotí, že má z provedených důkazů za prokázané, že se skutek stal, je trestným činem a spáchal jej obviněný, v tomto směru o věci také rozhodne.

Vzhledem ke specifiku každé jednotlivé věci tak nelze paušálně označit, co konkrétně vede soud k přesvědčení, že trestný čin byl spáchán a že skutek, o němž se řízení vede, je trestným činem. Obvykle se ale jedná o svědecké výpovědi, znalecká zkoumání, ohledání místa, lékařské vyšetření dítěte apod.
Náklady na trestní řízení včetně řízení vykonávacího nese stát. Nenese však vlastní náklady obviněného, zúčastněné osoby ani poškozeného, ani vydání způsobená zvolením obhájce a zmocněnce. Trestní řád i zde stanoví určité výjimky v ust. § 151 a násl.
Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen některé náklady státu nahradit. Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.

Co se délky trestního řízení týče, mohu uvést, že toto se skládá z fáze předsoudní, tzv. přípravného řízení, a následně z fáze řízení před soudem. Samotná délka trestního řízení je vždy závislá na složitosti věci, počtu poškozených, charakteru trestné činnosti apod. Ačkoliv se soudy pokouší trestní věci řešit s největším urychlením, trvá trestní řízení do rozhodnutí soudu prvního stupně vč. přípravného řízení v řádu několika let.

 

8.) Jste s obvyklými tresty u osahávání, sexuálním i nesexuálním zneužívání dětí osobně spokojen? Nebo byste (kdybyste mohl) něco změnil?

Nejde o moji spokojenost nebo nespokojenost. Podstatná je efektivita. Nemám žádné informace, že by současné tresty byly neefektivní.

 

9.) Dodal byste ještě něco k tomuto tématu?

I tak už je toho hodně.

 


 

Důležité kontakty:

Policie 158.
Krizové linky, které zaručují anonymitu – poradí Vám s Vaší situací:
Linka důvěry Dětského krizového centra : 241 484 149 (nonstop)
Linka bezpečí : 116 111 (nonstop)
Rodičovská linka : 840 111 234
Vzkaz domů (dítě na útěku) : 800 111 113 , 116 111 (nonstop)
DONA linka (osobám ohroženým domácím násilím) : 251 511 313 (nonstop)
Bílý kruh bezpečí (oběti i svědci trestných činů) : 257 317 110 (nonstop)
Krizové centrum – lékař, psycholog a psychiatr na jednom místě: Psychiatrická nemocnice Bohnice, Fokus, Centrum duševního zdraví – kontakty

Česká školní inspekce – www.csicr.cz 
Ministerstvo školství a školský ombudsman: www.msmt.cz 

Jak osahávání na základní škole ovlivnilo mě?
Stres, deprese a možnosti zvládání

Diplomovaná wellness specialistka (DiS.) v oboru Wellness-Balneo. Zakladatelka webu Zdraví posláním a autorka více než 200 článků. Masérka v hotelu Grandior ***** na Florenci a saunovém světě Infinit v hotelu Absolutum Boutique **** Holešovice. Instruktorka Zdravotní tělesné výchovy. Vlastník CAE (Certificate of Advanced English). Ambasadorka destigmatizace medical-wellness léčby duševních onemocnění.

Oblasti odborného zájmu:
Wellness, prevence, regenerace, rehabilitace, psychologie zdraví, zvládání těžké stresové zátěže, deprese, BAP a bolestí zad.

Odborná publikace:
Absolventská práce s názvem Distres a možnosti zvládání se zaměřením na 13 medical-wellness strategií v rámci zvládání patologické stresové zátěže a deprese.

Služby v Praze:
Wellness masáže,  ZTV (s prvky jógy a automasáží), tvorba antistresového wellness programu, konzultace/přednášky o wellness-medical přístupech v rámci zvládání těžké stresové zátěže a deprese a další.

Vedle těchto stránek spravuje Youtube kanál Zdraví posláním, facebookové stránky: Zdraví posláním, Wellness jóga, Wellness masáže (pokud jste u mne byli na masáži, tak zde můžete zanechat Vaši recenzi) a Instagram wellness_specialistka_sylvie.

Pokud máte zájem o spolupráci využijte kontaktní formulář nebo zdraviposlanim@seznam.cz

O autorovi Výpis článků Podpořte autora

Napsat komentář