O sexuálním zneužívání ve školách s Prof. PhDr. Petrem Weissem, Ph.D., DSc.

Dala jsem dohromady dvanáct otázek o pedofílii a sexuálním zneužívání na školách, o kterých si myslím, že je důležité vědět více a položila jsem je sexuologovi, klinickému psychologovi a psychoterapeutovi Prof. PhDr. Petru Weissovi, Ph.D., DSc., kterému tímto ještě jednou děkuji za účast.

Z hodin fyziky na základní škole mám (stejně jako další dívky) zkušenost s osaháváním od učitele.
Bylo to nechutné a vše jsem nahlásila své třídní učitelce. Moje základní škola řešila celou situaci ututláním, které nevedlo k ochraně studentů – konkrétně studentek. Jeho chování začalo, když nastoupil a pokračovalo i když jsem základní školu dávno opustila. Před pár týdny jsem se dozvěděla, že další dvě dívky sebraly odvahu a jeho chování nahlásily a opět bez jakékoli adekvátní akce vůči učiteli. Někdy si říkám, že kdybych tehdy zavolala policii sama možná by se něco doopravdy změnilo.

I díky tomu jsem se rozhodla o tomto nepříjemném tématu více mluvit a snad tímto způsobem pomoci jiným obětem procházející podobnou situací. Pokud se Vám něco podobného děje: mluvte o tom s lidmi, kteří Vám jsou oporou, ale hlavně s autoritami, abyste dopomohli k přerušení tohoto cyklu! A nebojte se obrátit na odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra, obě odbornosti Vám nebo Vašemu blízkému mohou pomoci tuto zkušenost vhodným způsobem zvládat.

 

 

 

1. Jak byste definoval sexuální zneužívání zaměřenou proti dítěti? 

Sexuální zneužívání jsou jakékoli tělesné doteky zaměřené na sexuální vzrušení a eventuálně sexuální uspokojení pachatele. Pokud jde o dotýkání přes oblečení nebo dotýkaní jiných než erotogenních zón, tak je velký rozdíl, zda se toho dopouští pedofilní nebo nepedofilní muž. U pedofilního muže může být i pohlazení po zádech přes oblečení sexuálním chování, zatímco u nepedofilního muže se může jednat o běžný společenský dotek.

 

Doplňující otázka: Jak má dítě poznat, hranici mezi společenským dotekem a sexuálním zneužíváním?

Dítě takovou hranici nezná, nicméně musí si od útlého dětství být vědomo, toho, že nikdo včetně rodičů nemá právo se ho dotýkat způsobem, který by pro něho byl nepříjemný.

 

 

2. Kdo tyto činy z hlediska psychologie páchá a co takového člověka k tomu vede? Jak byste definoval pojem pedofil?

Nikdo neví kolik je v populaci pedofilů, odhady jsou kolem 1% mužů. Tady je samozřejmě velký rozdíl zda se jedná o pravého pedofile nebo ne. Pravý pedofil volí dítě jako preferovaný sexuální objekt zatímco naprostou většinu sexuálních zneužití dětí páchají nepedofilní muži a odhaduji, že pouze 1 z 10 pachatelů je pravý pedofil. U nepedofilních mužu je dítě náhražkovým sexuálním objektem, za ten objekt obvyklý – tedy za dospělou ženu nebo dospělého muže. Tohoto typu zneužití se dopouštějí muži, kteří jsou sexuálně sice většinoví, ale jsou šišatí – osobnostně, sociálně, pod vlivem alkoholu apod.
Pedofílie je porucha zdraví, jako například cukrovka. Ne každý pedofil je pachatelem trestního činu.

 

 

3. Je možné vykonání tohoto skutku nějakým způsobem ve školách předcházet?

Prevence v této oblasti může spočívat a to nejenom ve školách, ale i obecně pouze formou účinné sexuální výchovy. Jak v rodinně, tak i ve škole. Dítě zkrátka musí vědět, že má právo říci ne v jakékoli situaci.

 

Doplňující otázka: Je možné pedofilní tendence na budoucích pachatelích poznat předem?
Ne, skutečně, žádný pedofilní muž to nemá napsáno na čele a jak už jsem se zmínil, pouze 1 z 10 pachatelů zneužití je skutečně deviantní.

 

 

4. Jak může dospělý poznat na dítěti, že se něco děje – i když dítě nic neříká?

Existují indikatóry toho, že dítě je zneužíváno – například: dítě najednou změní své chování – z dítěte předtím živého je najednou dítě zamlklé, z dítěte předtím klidného je najednou dítě agresivní, jeho chování může být sexualizované vůči spolužákům a spolužačkám, může se to projevovat i v různých vegetativních projevech jako jsou zažívací potíže, poruchy spánku a tak dále. Problémem je, že naprostá většina těchto příznaků jsou příznaky nespecifické. To znamená, že nejsou charakteristické pouze pro sexuální zneužívání, ale i pro mnohé jiné situace. Podobné chování se může u dětí vyskytovat i v situacích jako jsou hádky mezi rodiči nebo během probíhajícího rozvodu.

 

Doplňující otázka: Myslíte tedy, že jedinou cestou jak se o něčem takovém dozvědět je dostatečná komunikace na toto téma mezi rodiči a dítětem?

Jen velmi malá část zneužívaných dětí toto zneužívání oznámí a často až po letech. Takže to není úplně častá cesta. Pouze asi 12%  zneužitých mužů a žen v České republice v anonymním výzkumu uvedlo, že své zneužití někomu oznámili. Latentní kriminalita v této oblasti je extrémně vysoká.

 

Doplňující otázka: Co vede děti nebo i dospělé k tomu, aby zneužití neoznámili?

V anonymním výzkumu jsme se na tuto otázku také ptali a nejčastější odpovědí na tuto otázku byl stud. Dítě často samo cítí vinu za to, že je zneužito.

 

 

5. Jak je účinné uvěznění a / nebo psychiatrická léčba v prevenci opakování činu?

Uvěznění nemá žádný preventivní účinek do budoucna, je to pouze izolace toho pachatele a odveta společnosti. Ovšem jiná je situace u pravých pedofilů, pro pravé pedofily, pokud jsou skutečně diagnostikováni jako devianti máme k dispozici účinnou ochrannou léčbu sexuologickou, která se provádí na specializovaných odděleních velkých psychiatrických léčeben v České republice, už od roku 1974 a její výsledky jsou velmi úspěšné. Zatímco bez léčby recidivuje do jednoho roku až 80% pedofilních sexuálních delikventů, po této léčbě do dvaceti let po absolvování léčby recidivuje pouze 17,1% deviantních pachatelů.

 

 

6. Co má dítě udělat pokud se stane obětí nežádaného hlazení po tváři, nepříjemné fyzické blízkosti, osahávání po těle a sexuálního kontaktu ze strany dospělého?

Samozřejmě by tuto skutečnost mělo dítě oznámit dospělému, ke kterému cítí důvěru. Může to být rodič, ale i učitelka nebo školní psycholožka.

 

 

7. Co mají dělat rodiče a učitelé dítěte, když se o tom dozví?

Rodiče by se měli vyvarovat sekundární viktimizaci – pokud dítě oznámí podobný čin a dojde k tomu, že mu rodiče nevěří nebo naopak reagují přehnaně, histericky, tahají dítě po doktorech i když to dítě necítí žádné velké poškození, tak může dojít k sekundární viktimizaci. Důležitý je velmi citlivý přístup, eventuálně pomoc dětského psychologa.

 

 

8. Co má dítě dělat, pokud rodiče ani škola nereagují na nahlášený čin?

Vždy je tu možnost oznámení celé věci školním psychologům, kteří jsou školeni k tomu, aby věděli co v takové situaci mají podniknout.

 

 

9. Jak takový zážitek ovlivní dítě do budoucna?

V anonymním reprezentativním výzkumu české populace vyšlo, že polovina zneužitých dětí neuvádí v dospělosti žádné negativní následky, asi čtvrtina uvádí následky negativní, ale pouze dočasné a čtvrtina těchto zneužitých dětí uvádí následky trvalé a závažné. Mezi trvalé a závažné důsledky sexuálního zneužití v dospělosti patří: narušení partnerských vztahu, sexuální dysfunkce, dále i poruchy chování, deprese, sebevražedné pokusy, alkoholismus, toxikomáie, prostituce aj. Sexuální zneužití v dětství tedy následný život ovlivňuje, kdy individuálně závaží na závažnosti případu a na blízkosti dané osoby vůči dítěti – kdy zneužívání vlastním otcem oproti cizí osobě může mít závažnější důsledky na celý život dítěte.

 

 

10. Je možné zachovat duševní zdraví dítěte a jak?

V České republice je propracovaný systém pomoci ohroženým dětem od pedagogicko-psychologických poraden, přes ambulance dětské psychiatrie až po možnost hospitalizace na specializovaných dětských odděleních psychiatrických léčeben.

 

 

11. Jste s obvyklými tresty u osahávání, sexuálního i nesexuálního zneužívání dětí osobně spokojen? Nebo byste (kdybyste mohl) něco změnil?

Jsem spokojen především s českým modelem ochranné léčby sexuologické.

 

 

12. Dodal byste ještě něco k tomuto tématu?

Myslím, že jsem vše důležité zmínil.

 

Další informace na toto téma najdete v knize Prof. PhDr. Petra Weisse, Ph.D., DSc. a kolektivu s názvem Sexuální zneužívání dětí, kterou vydalo nakladatelství Grada.

 


 

Důležité kontakty:

Policie 158.
Krizové linky, které zaručují anonymitu – poradí Vám s Vaší situací:
Linka důvěry Dětského krizového centra : 241 484 149 (nonstop)
Linka bezpečí : 116 111 (nonstop)
Rodičovská linka : 840 111 234
Vzkaz domů (dítě na útěku) : 800 111 113 , 116 111 (nonstop)
DONA linka (osobám ohroženým domácím násilím) : 251 511 313 (nonstop)
Bílý kruh bezpečí (oběti i svědci trestných činů) : 257 317 110 (nonstop)
Krizové centrum – lékař, psycholog a psychiatr na jednom místě: Psychiatrická nemocnice Bohnice, Fokus, Centrum duševního zdraví – kontakty

Česká školní inspekce – www.csicr.cz 
Ministerstvo školství a školský ombudsman: www.msmt.cz 

Jak osahávání na základní škole ovlivnilo mě?
Stres, deprese a možnosti zvládání

Diplomovaná wellness specialistka (DiS.) v oboru Wellness-Balneo. Zakladatelka webu Zdraví posláním a autorka více než 200 článků. On-call masérka v Elementa agency (hotely: Corinthia 5*, InterContinental 5*, Panorama 4* aj.)  a v saunovém světě Infinit v hotelu Absolutum Boutique 4*. Také jsem instruktorka ZTV – Zdravotní Tělesné Výchovy. Vlastník CAE (Certificate of Advanced English) a ambasadorka destigmatizace medical-wellness léčby duševních onemocnění.

Kdo jsem jako Wellness specialistka?
Studovala jsem vyšší odbornou školu. Mezi mé předměty patřily: psychologie zdraví, well-being, anatomie, fyziologie, balneologie a fyzikální terapie, interkulturní komunikace, fitness, funkční vyšetření, výživa, lékařská problematika zdravotní tělesné výchovy, základy veřejného zdravotnictví, specifika saunování, sportovní masáž, baňkování, lávové kameny, tvorba wellness programů , základy první pomoci a další..
Studium jsem zakončila Absolventskou prací o zvládání patologického stresu a deprese medical-wellness metodami, kterou si můžete přečíst na těchto stránkách v rubrice E-kniha. Absolutorium se skládalo z obhájení Absolventské práce a zkoušek z Wellness a Biomedicíny a Anglického jazyka.

Oblasti odborného zájmu:
Wellness, prevence, regenerace, rehabilitace, psychologie zdraví, zvládání těžké stresové zátěže, deprese, BAP a bolestí zad.

Odborná publikace:
Absolventská práce s názvem Distres a možnosti zvládání se zaměřením na 13 medical-wellness strategií v rámci zvládání patologické stresové zátěže a deprese.

Služby v Praze:
Wellness masáže,  ZTV (s prvky metody Balantes propojující prvky fyzioterapie, pilates, balančního cvičení a aktivního středu těla s psychorelaxací a vědomým pohybem), ale i s prvky jógy a s technikami automasáží), tvorba antistresového wellness programu, konzultace/přednášky o wellness-medical přístupech v rámci zvládání těžké stresové zátěže a deprese a další.

Vedle těchto stránek spravuje Youtube kanál Zdraví posláním, facebookové stránky: Zdraví posláním, Wellness jóga, Wellness masáže (pokud jste u mne byli na masáži, tak zde můžete zanechat Vaši recenzi) a Instagram wellness_specialistka_sylvie.

Pokud máte zájem o spolupráci využijte kontaktní formulář nebo zdraviposlanim@seznam.cz

O autorovi Výpis článků Podpořte autora

Napsat komentář